Nový termín současnosti: work-life balance. O co se jedná?

Nový termín současnosti: work-life balance. O co se jedná?

Pojem work-life balance se v poslední době často skloňuje. Jedná se o termín, který specifikuje rovnováhu mezi pracovním a osobním životem jednotlivce. Rovnováha mezi kariérou a soukromím není jakkoliv měřitelná nebo předem stanovitelná. Každý člověk je jiný a má jiné potřeby. Rovnováha tak neznamená trávení stejného času v práci a v soukromí, ale vyjadřuje sladění těchto dvou oblastí. Co je koncepce work-life balance a jakými prostředky ji lze podpořit?

Už dávno není v módě obětovat kariéře svůj osobní život. Čím dál tím víc lidí si uvědomuje důležitost pestrého života. Ten přispívá k duševnímu zdraví, lepší výkonnosti ve všech oblastech života a celkové vyrovnanosti každé osoby.

Platí přitom, že každému vyhovuje jiný poměr mezi soukromím a pracovní oblastí. Jednotlivec bez závazků, který má navíc svoji práci jako koníček, bude v práci trávit podstatně více času než zaměstnaná maminka čtyř dětí, na kterou čeká doma spoustu dalších povinností. Obojí je však v pořádku za předpokladu, že tento stav bude oběma vyhovovat a že budou spokojeni jak s trávením času v zaměstnání, tak ve svém volnu.

Naštěstí si důležitost work-life balance uvědomuje i čím dál tím více zaměstnavatelů, kteří se naučili kromě pracovních výsledků svých zaměstnanců sledovat (a především akceptovat) i jejich nároky na soukromý život.

Koncepci work-life balance do oblasti personalistiky začleňují ti zaměstnavatelé, kteří si uvědomují, že kvalita osobního života zaměstnanců se může odrážet do jejich pracovního nasazení a výkonnosti.

Podpora work-life balance ze strany zaměstnavatelů

Vyváženost soukromého a pracovního života mohou zaměstnavatelé podporovat hned několika způsoby. Častým vstřícným krokem je umožnění částečné práce z domova, třeba jen jednou týdně nebo dokonce měsíčně. Některé práce se vykonávají téměř výlučně externě – např. copywriting. Mnohým pomáhá také flexibilní pracovní doba. Pokud to povaha zaměstnání povoluje, není asi problém, pokud si zaměstnanec dopoledne obstará své osobní záležitosti a odpoledne nebo večer se věnuje pracovním povinnostem.

Stejně jako vše v životě, je však i toto určitým kompromisem. Pro zaměstnavatele může flexibilní pracovní doba znamenat jisté komplikace, je tedy potřeba si dopředu stanovit “pravidla hry” a zodpovědně je dodržovat. Vůči zaměstnavateli, který tuto benevolenci umožní, by měl pracovník být zodpovědný a férový.

Práce z domova vyžaduje od zaměstnance velkou dávku sebekázně a zodpovědnosti. Pokud mu nadřízený umožnil pracovat z domova, měl by řádně a včas splnit veškeré očekávané pracovní povinnosti.

Motivovat své podřízené k tomu, aby měli ten správný work-life balance, může zaměstnavatel i tím, že bude dbát na dodržování dovolené. Pro někoho může být možná výhodné si dovolenou přesouvat z jednoho roku do druhého, znamená to ale, že takový člověk si během pracovního roku vůbec neodpočine. U těchto “workoholiků” je pak již jen krůček k vyhoření.

Obecně problematika work-life balance se syndromem vyhoření souvisí. Pokud se člověk cítí vystresovaně, neustále nestíhá ani v práci, ani doma, není spokojen se svým životem a trávením volného času, dříve nebo později dojde k vyhrocení situace.

Ještě ale zpět k možnostem, jakým mohou zaměstnavatelé podporovat koncepci work-life balance. Může se jednat také o pořádání akcí s účastí i rodinných příslušníků, mohou také zakládat firemní mateřské školky, které pomohou pracujícím maminkám s organizací práce a soukromí.

Některé firmy s work-life balance například umožňují svým zaměstnancům vzít si do vzít práce svého čtyřnohého mazlíčka. Díky tomu pracovníci nemusí ihned po práci spěchat domů a nemusí být tím pádem ve stresu, jestli vše do konce pracovní doby stihnou. Efektivní je to pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Čtyřnohý parťák v práci? Proč ne. Zaměstnanec nebude tolik pospíchat domů, v klidu dokončí své pracovní úkoly a nebude mít přitom špatné svědomí, že je v práci déle. Ne každá pracovní pozice ovšem toto umožňuje.

Jiní naopak ocení, když po dlouhodobém pracovním vytížení budou moci „vypnout“ a vzít si například měsíc neplaceného volna, v rámci kterého mohou cestovat, odpočívat a vyčistí si tím hlavu.

Proč je koncepce work-life balance nyní aktuálnější než kdy dříve?

Možná by se dala položit otázka, proč se nyní o work-life balance hovoří podstatně častěji než dříve. Mohou za to „chytré technologie“, které každý dnes a denně používá. Řeč je o mobilním telefonu, notebooku, e-mailu a s tím související potřebě být neustále on-line.

Není přitom problém v tom, že díky těmto vymoženostem obvykle dochází ke slučování soukromého a pracovního života. Problém je v tom, že díky tomuto slučování se člověk ani jedné oblasti nevěnuje naplno. Není zkrátka vhodné a efektivní v práci řešit výběr lístků do kina (či jinak prokrastinovat) a naopak třeba na večeři s partnerem nebo partnerkou se nesluší vyřizovat e-maily od šéfa.

Moderní technologie napomáhají tomu, že se člověk může věnovat práci i pokud v ní zrovna fyzicky není. Zatímco někteří jedinci to mohou ocenit, jiným může být zatahování práce do soukromého života nepříjemné. Zaměstnavatel by měl toto akceptovat.

Potřebu se velmi aktivně a naplno věnovat jedné nebo druhé aktivitě pociťují i mladí lidé patřící do generace Y. Ti sice od svého zaměstnavatele požadují hlavně flexibilitu a určitou volnost, na druhou stranu díky své ctižádosti a píli dokáží pracovat velmi obětavě.

Jak docílit správného work-life balance?

Jednoznačná odpověď na tuto otázku neexistuje. Každý člověk by si měl vztah mezi prací a soukromím nastavit tak, aby nestrádalo ani jedno, ani druhé. Aby byl schopný stanovit si v obou oblastech reálné cíle a dosahovat jich, protože právě díky plnění stanovených cílů se bude cítit úspěšný a bude ho to motivovat v další aktivitě. Jak v pracovní, tak v soukromé rovině je důležitý pocit vlastní seberealizace.

Jaké aktivity pro work-life balance jsou nutné, aby vše fungovalo tak, jak má? Především by si měl každý osvojit time management. To přinese zvýšenou produktivitu a omezí chaos, který sice v některém pohledu může vypadat zábavně, ale obecně zdržuje a neprodukuje nic pozitivního.

Plánovat lze přitom nejen v zaměstnání (porady, obchodní jednání, přesun na schůzku s klientem apod.), ale pro work-life balance je důležitá organizace i volného času. Stanovení pravidelných soukromých aktivit (sport, posezení s přáteli, návštěva divadla apod.) pomůže nepodléhat stresu a zachovat si životní nadhled.