Možnosti ukončení pracovního poměru – pravidla, odstupné

Rozvázání pracovního poměru se řídí zákoníkem práce. Může jít buď o jednostranné rozhodnutí, nebo o dohodu obou stran. Jaká pravidla jsou s jednotlivými způsoby ukončení pracovního poměru spojena a kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak napsat výpověď, aby měla všechny potřebné náležitosti?

Pracovní poměr může skončit několika způsoby. Každý z nich s sebou nese jistá práva a povinnosti, které udává zákon. Možnosti ukončení pracovního poměru jsou následující:

  • dohoda o ukončení pracovního poměru
  • výpověď z pracovního poměru
  • okamžité zrušení pracovního poměru
  • ukončení pracovního poměru ve zkušební době
  • uplynutí sjednané doby pracovního poměru

V zásadě tedy pracovní poměr končí buď výpovědí, nebo dohodou. U výpovědi ze zákona běží dvouměsíční výpovědní lhůta, v případě dohody se lze na datu ukončení libovolně domluvit.

Má-li být pracovní poměr ukončen druhým způsobem, přijde vhod vzor dohody o ukončení pracovního poměru. Zároveň je třeba vědět, že v případě dohody zaměstnanec s největší pravděpodobností nedostane odstupné.

1. Dohoda o ukončení pracovního poměru

Dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být sepsána písemně. Využít lze například vzor dohody o ukončení pracovního poměru zmíněný výše. Pracovní poměr skončí v den, na kterém se zaměstnavatel a zaměstnanec domluví.

Nárok na odstupné v tomto případě není automatický. Vzniká například jen tehdy, když je pracovní poměr ukončen kvůli organizačním změnám. Na druhou stranu není nutné dodržet výpovědní lhůtu, jejíž doba je ze zákona dva měsíce.

2. Výpověď z pracovního poměru

Výpověď z pracovního poměru je na rozdíl od dohody jednostranné rozhodnutí. Zatímco zaměstnanec může výpověď podat z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel se musí řídit zákoníkem práce a výpověď podložit legitimním důvodem.

Jak napsat výpověď? Dokument by měl mít tyto náležitosti:

  • název + adresa společnosti
  • jméno + příjmení + datum narození + adresa zaměstnance
  • místo + datum
  • podpis

Zaměstnanec do výpovědi nemusí uvádět důvod ukončení pracovního poměru. Výpověď lze zaslat doporučeně nebo předat osobně. Důležité je, aby byla písemná, protože jinak nebude platná.

Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak, bude pracovní poměr ukončen po uplynutí výpovědní doby, jejíž délka činí minimálně dva měsíce. Začíná většinou prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Pokud byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na odstupné. Jeho výše se bude odvíjet od délky pracovního poměru:

  • pokud pracovní poměr trval alespoň dva roky, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku
  • pokud pracovní poměr trval méně než dva roky, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši alespoň dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku
  • pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku

Za určitých podmínek vzniká nárok na odstupné i tehdy, když výpověď podá zaměstnanec, a také při výpovědi dohodou. Jedná se například o ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu organizačních změn, zdravotní nezpůsobilosti kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání apod.

3. Okamžité zrušení pracovního poměru

Okamžité zrušení pracovního poměru je dalším příkladem jednostranného aktu. Může k němu dojít jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. Jedná se však spíše o výjimečnou záležitost, která se řídí podmínkami uvedenými v zákoně.

Zaměstnavatel může k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupit v případě, že:

  • došlo k pravomocnému odsouzení k nepodmíněnému odnětí svobody na dobu delší než jeden rok
  • došlo ke spáchání úmyslného trestného činu při plnění pracovních úkolů a následnému odnětí svobody na minimálně šest měsíců
  • došlo k hrubému porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů souvisejících s vykonávanou prací

Okamžitě ukončit pracovní poměr naopak nelze v případě, kdy je zaměstnanec nebo zaměstnankyně na rodičovské dovolené, v době těhotenství zaměstnankyně nebo během mateřské dovolené.

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, když:

  • nemůže práci nadále vykonávat z důvodu vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil výkon jiné práce ve lhůtě 15 dnů od předložení posudku týkajícího se zdravotního stavu
  • zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu či plat / náhradu mzdy či platu / část mzdy či platu ve lhůtě 15 dní od uplynutí doby splatnosti

Pracovní poměr může skončit okamžitě také v případě, že se na okamžitém ukončení zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne.

4. Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Ve zkušební době může pracovní poměr zrušit zaměstnanec i zaměstnavatel, a to bez udání důvodu. Výjimka nastává tehdy, když je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti – během prvních 14 dní jejího trvání zaměstnavatel pracovní poměr ukončit nemůže. I v tomto případě musí mít zrušení písemnou podobu.

5. Uplynutí sjednané doby pracovního poměru

Tento příklad se týká pracovních poměrů, které byly sjednané na dobu určitou. Při ukončení pracovního poměru po uplynutí sjednané doby není třeba provádět žádné další úkony. Pokud chce zaměstnanec i zaměstnavatel ve spolupráci pokračovat, sepíše se smlouva na dobu neurčitou.

Copyright © 2022 duveryhodnafirma.cz. Všechna práva vyhrazena. | Nakódoval Leoš Lang