Co prozradí Rorschachův test inkoustových skvrn?

Od dob vytvoření této známé metody psychologického testování uplynulo bezmála století, přesto se po celém světě dodnes využívá. Díky deseti kartám s inkoustovými skvrnami jsou psychologové schopni posoudit osobnost člověka a odhalit i vážnější psychiatrickou diagnózu. Jak Rorschachův test probíhá, jaký je postup při jeho vyhodnocování a co všechno o testované osobě prozradí?

Pokud vytvoříme inkoustovou skvrnu a následně se zeptáme různých lidí, co jim připomíná, budou se odpovědi s největší pravděpodobností lišit. Rozdíly v jednotlivých odpovědích jsou důsledkem vzájemných odlišností v osobnostních rysech lidí. Právě na této skutečnosti je založen Rorschachův test, z něhož se stala jedna z nejvyužívanějších testovacích metod v oboru psychologie.

Rorschachův test nese jméno švýcarského psychiatra Hermanna Rorschacha, jehož velkou vášní byla mimo jiné malba. Jednoho dne vytvořil několik set inkoustových skvrn, černobílých i barevných, a na základě testování na pokusných osobách jejich počet zredukoval na deset. S jejich pomocí chtěl odhalovat schizofrenii, která představuje nejzávažnější onemocnění ze skupiny psychotických duševních poruch.

Na vytvoření této testovací metody Rorschach pracoval společně s kolegy E. Bleulerem a C. G. Jungem. Širší veřejnosti byl test představen v roce 1921, tedy před téměř jedním stoletím.

Test inkoustových skvrn své největší slávy dosáhl v 60. letech minulého století, kdy se zařadil mezi nejvyužívanější metody posuzování osobnosti a odkrývání duševních poruch. Někteří odborníci pomocí něj také s oblibou „odhalovali“ homosexualitu (indikátorem bylo například to, že testovaná osoba v jedné ze skvrn spatřovala reprodukční orgány), k tomuto účelu však test nebyl primárně určen.

Průběh Rorschachova testu

Postup při testování je skutečně jednoduchý. Standardizovaný Rorschachův test se skládá z deseti karet zobrazujících skvrny, jež jsou souměrné podle vertikální osy procházející jejich středem. Pět skvrn je černobílých, tři barevné a zbylé dvě červené na bílém pozadí.

Pro úspěšný průběh testu je třeba zajistit příjemnou atmosféru a klidné prostředí. Účastnit by se měli pouze psycholog a klient, přítomnost třetí osoby by mohla testování narušit a ovlivnit jeho výsledky. Psycholog zpravidla sedí naproti testované osobě, v některých případech i vedle ní.

Rorschachův test začíná rozhovorem psychologa s testovaným. Tento rozhovor si lze představit zhruba jako běžný „small talk“, který se nikterak netýká obsahu ani interpretace testu. Účelem je zbavit klienta stresu a případného strachu a navodit atmosféru vhodnou pro testování.

Následně je možné přejít k samotnému testu. Psycholog klientovi předkládá jednotlivé karty s inkoustovými skvrnami a ptá se, co ve skvrnách vidí. Odpovědi nikdy nekomentuje, jelikož by tím mohl ovlivnit odpovědi klienta.

Během testu si psycholog zaznamenává jak odpovědi, tak čas, který k nim testovaný potřebuje. Zaměřuje se také na neverbální reakce, průměrný čas mezi odpověďmi a na další aspekty, které mohou mít vypovídající hodnotu. Po popsání všech obrázků se klienta zpravidla doptává na různé otázky, díky nimž jeho odpovědím lépe porozumí.

Vyhodnocení výsledků testu

Vyhodnocení Rorschachova testu je extrémně složité, a to i pro licencované psychology. Pustíme-li se do něj sami na základě rad a příruček uvedených na internetu, nebudou výsledky nikdy relevantní. Test vyhodnocený svépomocí je proto třeba brát s opravdu velkou rezervou.

Přesto je možné získat alespoň obecnou představu o tom, co vůbec Rorschachův test o člověku vypovídá. Tak například lidé, kteří se zaměřují primárně na tvar skvrny bez ohledu na její barvy, mají údajně dobře rozvinuté rozumové schopnosti. Pokud naopak testovaný subjekt barvy do velké míry zaujmou, jedná se pravděpodobně o člověka cholerického, emocionálně nestabilního, v některých případech až agresivního. Vidí-li člověk malá zvířata, má patrně nízké sebevědomí a je bytostí pasivní a závislou. A pokud má tendenci ve skvrnách spatřovat masky, jedná se dle většiny odborníků o osobu, která má potřebu něco skrývat.

Sám Rorschach chtěl pomocí testu odhalovat schizofrenii. K tomuto účelu se dnes už test nepoužívá, dokáže však mnohé vypovědět o osobnostních rysech či například o tom, zda má testovaná osoba sklony k sebevraždě. Co test naopak neodhalí, je míra inteligence či sklon k úzkostem, ačkoliv se k tomuto účelu v minulosti velmi často využíval.

Rorschachův test v současnosti

Ačkoliv už Rorschachův test není tak populární jako v 60. letech, patří stále mezi často využívané metody psychologů z celého světa. K rozboru osobnosti se využívá zejména ve forenzní psychologii, jež se uplatňuje například v soudí praxi, v psychologii sportu nebo v soudním lékařství. Často slouží také jako metoda diagnostiky dětí mladšího školního věku, tedy dětí od 6 do 11 let.

Test inkoustových skvrn se však v současnosti potýká s poměrně ostrou kritikou. Mnozí odborníci jej považují za kontroverzní, a to hned z několika důvodů. Tím nejzávažnějším je skutečnost, že lidé své myšlenky cenzurují a sdělují jen jejich společensky přípustnou verzi. Ze své podstaty tedy test nemůže být při odhalování nitra člověka přesný.

Kromě platnosti testu bývá zpochybňována i jeho spolehlivost, tedy zda u jedné osoby naměří stejné výsledky v rozdílném čase. Může totiž docházet k nevědomému zkreslení v závislosti na tom, jak daleko psycholog od subjektu sedí, jakým směrem natočí kartu se skvrnou apod. K určitému zkreslení navíc může dojít i ze strany psychologa, jelikož vyhodnocování testu do značné míry závisí na jeho subjektivních úsudcích.