Výše alimentů na dítě v roce 2019

Výše alimentů na dítě v roce 2019

Kolem vyživovací povinnosti neboli alimentů/výživného se vznáší mnoho otazníků. S pojmem alimenty se nejčastěji setkáváme v souvislosti s rozvedenými rodiči, z nichž jeden je po rozvodu povinný platit určitou měsíční částku, určenou na zaopatření potřeb potomka. Do kdy tato povinnost trvá a co dělat v případě jejího zanedbání? A od jakých faktorů se odvíjí výpočet výživného?

Právní úpravu výživného nalezneme v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Ta by měla být v první řadě plněna ze strany nejbližších příbuzných, to znamená především mezi rodiči a dětmi. Například na prarodiče se vyživovací povinnost vztahuje jen v případě, že ji z nějakého důvodu nemohou plnit rodiče.

Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti vzniká narozením dítěte a trvá až do doby, kdy je schopno se samostatně živit. O výživném na dítě se v současnosti hovoří především v souvislosti s rozvody a péčí o děti, kdy jeden z rodičů (nejčastěji otec) platí své bývalé manželce soudem stanovené alimenty.

O výši alimentů/výši výživného rozhoduje soud vlastním rozhodnutím, popřípadě schválením dohody rodičů, pokud tato dohoda odpovídá zájmům dítěte. Jde-li o rozvod manželství, rozhoduje soud o alimentech automaticky. Vzájemnou dohodou se řeší výživné na děti narozené mimo manželský svazek.

Výše alimentů na dítě se odvíjí od těchto faktorů:

  • okolnosti na straně povinného (rodiče)
  • okolnosti na straně oprávněného (dítěte)

To znamená, že rozsah vyživovací povinnosti soud stanovuje na základě možností a majetkových poměrů rodiče a přihlíží také k majetkovým poměrům potomka, jeho věku a odůvodněným životním potřebám.

Výpočet výživného pro rok 2019

Rozsah výživného se neurčuje dle tabulek a neexistuje ani minimální či maximální výše alimentů. Pro lepší orientaci v této problematice však Ministerstvo spravedlnosti ČR vypracovalo doporučující tabulku, dle níž si lze výši alimentů na dítě orientačně spočítat s ohledem na jeho věk a výši příjmu rodiče.

VĚK DÍTĚTEDÍL Z ČISTÉHO PŘÍJMU
0 – 5 let11 – 15 %
6 – 9 let13 – 17 %
10 – 14 let15 – 19 %
15 – 17 let16 – 22 %
18 a více let19 – 25 %

Výpočet alimentů kromě výše čisté mzdy ovlivňují také další pravidelné příjmy rodiče a hodnota jeho movitého a nemovitého majetku. Pokud však rodič nedoloží příjmy pro řádné zhodnocení jeho životní úrovně, bude soud rozhodovat na základě domněnky, že je jeho příjem pětadvacetinásobkem částky životního minima.

Cílem této úpravy, jež je obsažena v občanském zákoníku, je zamezit tendencím výši příjmu a hodnotu majetku zamlčovat.

Mezi další důležité okolnosti samozřejmě patří věk dítěte, jelikož potřeby dětí se v jednotlivých životních etapách zásadně liší. Soud dále přihlíží také ke zdravotnímu stavu dítěte, jeho fyzické i psychické vyspělosti, způsobu přípravy na budoucí povolání, koníčkům apod.

Většina uvedených faktorů se postupem času přirozeně mění, a v závislosti na tom může být potřeba změnit i rozsah vyživovací povinnosti. Dojde-li například ke zvýšení finančních potřeb dítěte nebo výraznému poklesu životní úrovně plátce alimentů, může jeden z rodičů podat návrh na změnu výše výživného.

Orientační výši alimentů si lze snadno spočítat ve volně dostupné online kalkulačce alimentů/kalkulačce výživného.

Příklad výpočtu alimentů

  • Čistý měsíční příjem rodiče: 50 000 Kč
  • Počet dětí: 2
  • Věk 1. dítěte: 5 let
  • Věk 2. dítěte: 12 let
  • Orientační výše výživného: 11 500 Kč

Kalkulačka alimentů/kalkulačka výživného vychází ze zmíněné tabulky vypracované Ministerstvem spravedlnosti ČR. Vždy je třeba mít na paměti, že výsledek není zcela přesný a v praxi se bude odvíjet také od dalších zmíněných okolností.

Dokdy se alimenty/výživné platí?

Zákon říká, že výživné na dítě je nutné platit do té doby, dokud není schopno se samostatně živit. Neexistuje tedy žádná přesně stanovená věková hranice a povinnost platit alimenty trvá i poté, co potomek dosáhne dospělosti. Schopnost samostatně se živit je vykládána jako „schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby“ (nejen hmotné, ale například i bytové nebo kulturní).

Do 18 let věku dítěte se alimenty platí rodiči, který jej má v péči. Zletilé dítě výživné dostává do vlastních rukou.

Žádost o zvýšení alimentů

Žádost o zvýšení alimentů, přesněji návrh na zvýšení výživného, lze podat vždy, když dojde ke změně poměrů na straně dítěte nebo povinného rodiče. Soud pak na základě prozkoumání uvedených změn o zvýšení výživného rozhodne.

Mezi typické důvody pro podání žádosti o zvýšení alimentů patří životní milníky dítěte, například nástup do mateřské, základní či střední školy. Dále může jít o změny zájmových aktivit dítěte či jeho zdravotního stavu, v jejichž důsledku je nutné vynaložit více finančních prostředků.

Jak postupovat v případě neplacení výživného

V situaci, kdy rodič neplní svou zákonnou povinnost a neplatí výživné, se poškozený rodič nebo zletilý potomek může obrátit na soud, který zařídí například exekuce přímo z platu. Pokud k zanedbávání vyživovací povinnosti dochází po dobu delší než 4 měsíce, lze podat trestní oznámení. Neplatícímu rodiči může být v krajních případech udělen i nepodmíněný trest.